Ve staročeském textu eposu „O Tristramovi a Izaldě“ se dočteme přechodníkovou vazbu o tom, že jakýsi psík na Tristrama štěkal „mrdaje ocasem“. V tehdejší době totiž sloveso „mrdati“ neslo význam „pohybovat nějakou částí těla ze strany na stranu“. Ostatně, co jiného by ten pejsek mohl ocasem provádět.
